Všimli jste si všichni té literární vsuvky v úvodu? Jsem na ni patřičně hrdá, jen než se do toho pustím, tak uvedu, že mě neškrtil provaz, nýbrž nateklé mandle, ale o tom později XD…
Takže. Nj, tímhle slovem se začínat nemá, ale momentálně krásně vystihuje mé rozporuplné pocity, jako mám to psát, nemám to psát, co mám psát, protože na jednu stranu tu toho o těch recenzích máme letos docela dost, tak nechci vynechat akci, na níž jsem dokonce byla, ale zas jako org jsem sama vysazená na kritiku, a to sebeoprávněnější, a navíc nemám pocit, že jsem nějaký ten hejtr typ, já radši prostě chválim, no… Jako ne že by nebylo co chválit. Ale byl to můj první Akicon a shodou všech působících okolností asi i poslední.

Tak si to rozdělíme a začneme zápory, abyste věděli, co mám za problém XD.
Vyrazila jsem s Aryou, která patřila mezi přednášející a zařadila do své přednášky i mě coby předvádějící figurantku, což se mile promítlo do našeho vstupné. Chtěly jsme na přednášku o půl 7, ale tak jistota je jistota, takže v 17,18 jsme stáli před Zahradou. Tedy spíš pár desítek metrů od ní, neboť od cílové čáry nás dělila hrůzně vyhlížející fronta a procházející staffák nás informoval, že ačkoli jsme na programu, nemáme nárok na nějaké to malé předbíhání. Dobrý, to je fér, ovšem v okamžiku, kdy se naše nohy zastavily na konci fronty, začalo pršet. A déšť nás obohacoval následujících 35 min čekání, což nás vede k té oprátce, neboť já jsem okamžitě nastydla a sobotní rozměr mých mandlí činil tak 2 hektary na každou, což jako přesně potřebujete (nebyla jsem blbě oblečená! lítali tam polonazí cosplayeři, já v podzimních botech a kabátě ). Jako chápu, že prostě přišli lidi, přece jenom, to je cíl akce, také jsme na Ukončení Akiconu byly informovány, že se vyskytly nepředvídatelné technické trable, ale panebože, u vstupu byly dvě stanoviště, jedno pro lidi s kódem, jedno pro lidi bez – opravdu to nemohlo dělat víc lidí? Vždyť kolem bylo staffáků jak napršeno, například na šatně se v pěti bavili tím, že jeden byl zavřenej v komoře, druhej mu držel dveře a třetí se tomu smál (což mimo jiné vedlo ke zpomalení šatny, nečekaně …). Jasný, není to třeba chyba orgů, možná to fakt nešlo jinak, ale mě to (doslova) zkazilo celou akci. No a pak už vás tak nějak vytáčí všechno no…
Ty šatny byly vůbec vtipný, očividně existovalo nějaké pravidlo o nebrání tašek (měla jsem sáček o velikosti igeliťáku a byla jsem odkázána na spací místnost, kde jsem ho pak nedotčený nalezla, což vážně oceňuju! Ale zas v sobotu večer se postrádal telefon, takže když už, tak se šlo asi po elektronice, a ne po mých botách v sáčku XD). Dalším pravidlem pak byl fakt, že pod jedno číslo nesměly spadat dvě věci. Ani když byly na jednom háčku. Ani když byla ta menší zabalena do té větší. Takže jsem byla nucena nažehlený svetřík zmačkat a narvat do kapsy kabátu, ačkoli měl nádherná poutka, ale prostě ne no.
Bordel! Já chápu, že na takovýhle akce se nenajímají uklízečky, nebo uklístaffky, ale aspoň občas ty návštěvníky upozornit nebo sklidit alespoň to nejhorší, člověk si nesedl ke stolu ne proto, že by ho blokovali jiní návštěvníci, ale proto, že ho blokovaly zbytky po jiných návštěvnících… Do sekce bordel s dovolením zařadím i konzumaci návykových látek – mě třeba nevadili kuřáci před halou, sice ten smrad nesnáším, ale kdo by chtěl v té zimě postávat venku, že, ať si tam klidně smradí. Ale bylo mi nepříjemné povolení alkoholu v budově, ne že bych se dostala s někým do konfrontace, ale často jsem narážela na typy, pro které to očividně byla dvoudenní kalba a ne kulturní akce. Typy zbytečně hlučné, zbytečně rozlítané a hlavně zbytečně smradlavé, jako by nestačil ten pot všude.
Program, no, tady je to absolutně subjektivní, nikdo, s kým jsem mluvila nebo koho jsem na akci potkala, si nestěžoval, ale mě se stávalo, že v sekci té jedné hodiny jsem si nevybrala ani jednu z nabízených možností. Ovšem na druhou stranu, tenhle problém vždy spolehlivě vyřeší doprovodný program, a např. sekce deskovek nebo konzolí byla moc pěkná, lidi se ochotně střídali, takže tam to bylo fajn.
Ty placky s cedulkou! Nejsou pásky lepší? Je super, že mám placku zadarmo, ale všechny tři dny jsem měla oblečení buď půjčené, nebo pro mě velmi hodnotné, a to prostě nepropíchnu, sorry, navíc ta cedulka byla velká a outfit hyzdící XD! Taky mi přišlo vtipný, že nikdo nic nekontroloval, samozřejmě jsem cedulku měla okamžitě po ruce, ale prostě nebyla na viditelném místě a za celou akci mě nikdo nezastavil, takže si ji lidé mohli krásně půjčovat, což třeba podle mě na fest nalepené náramky eliminují. Ovšem Arya si chválila pěkné kartičky pro orgy, ty měly cvakátko XD.
Pak mi (v porovnání s Natsuconem) chyběly krámky po obvodu ochozu a venkovní občerstvení, ovšem vzhledem k počasí a omezenosti prostor to bylo vyřešeno pěkně a jinak to ani nešlo, takže to samozřejmě nevidím jako zápor. No a další drobnosti, jako třeba větrání (není lepší nechat okno na větračku než tam návštěvníky 40 min dusit a pak nakonec otevřít všechna okna dokořán?) nebo posun programu (samozřejmě mi nevadí, že časy neseděly, to se stane, ale návštěvníci mohli být informováni)…
… a další drobnosti, které už s akcí jako takovou nemají co dělat, jako třeba nízká účast děčíňáků a ústěčáků, což také vedlo k tomu, že pro nás akce nebyla tak zábavnou, jak jsme očekávaly, neboť nejsme úplně ty typy sednu-poslechnu-vstanu-sednu jinam, no a taky bylo prostě hnusně XD. Takže tak.

A návštěvníci. Tady upozorňuji, že já když to začnu řešit, tak jsem pak možná trochu terorista, protože mě vytočí úplně všechno, ale zas… Je to názor, no. Prostě mi přišlo, že tu byla jiná sorta lidí, než kteří jezdí k nám nebo kteří navštívili Natsucon, nebudu se o tom rozepisovat, shrnu to tím, že při pohledu na ně si připadám stará XD, ale jde mi spíš teď o jejich společenské chování, neboť…
- Kam si sedneme? Hej, co třeba na schody, to je boží nápad, a sedneme si tady dva vedle sebe, aby nás nešlo překročit, a před náma si sedne další, aby nás nešlo ani obejít!
- A když už jsme u těch schodů, po nich chodíme zásadně po třech, a to vedle sebe, přece nepřerušíme hovor, a že támhle nahoře někdo útrpně stojí a pouští nás, no a, on počká.
- Nejlepší způsob, jak se postavit v herní místnosti a začít s někým krafat je takový, aby zakryl pohled co nejvíce lidí, co se baví sledováním děje na obrazovkách.
- Nevejdeme se do spaní místnosti? No a co, uděláme si vlastní na chodbě (pod schodama, na záchodě). Že je na chodbě jedna, dvě, deset cedulí, že se to nemá, nevadí! Tak co že bychom dali věci alespoň všechny na jednu stranu, aby lidi mohli projít? Ale co je to za kravinu, naopak, dáme tohle vlevo, tohle vpravo a tohle ideálně dospostřed, aspoň bude challenge to projít! A spacáky zásadně nesbalujeme.
- Že bychom po sobě uklidili? Super nápad, nahrneme všechno doprostřed stolu a budeme tomu říkat „uklizeno“, on to někdo vyřeší (v přízemí se člověk bál byť projít po zemi, zvlášť ten modrej koberec vypadal pod nánosem zbytků večeří a snídaní moc pěkně.
A takhle bych mohla pokračovat donekonečna, prostě absolutní nezájem o okolí, tady jsme my, úža kúl parta otaku, a nic jinýho nás nezajímá.

Tak jsem se vyvztekala, jdeme chválit (jenom co si dojdu pro Olynth, a když už jsem u tý reklamy, on vážně zabírá!).
Omezená kapacita a systém registrace obecně. To se mi líbí moc, neboť narvaná zahrada je peklo (ADVík 2012), a to, že se šlo zaregistrovat v jednu dobu a zaplatit třeba až za měsíc a půl (a ne „do dvou dnů“, jak to bývá), je taky moc fajn.
Orgové, byl jich dostatek a byli ochotní, byli zde hlavní bossové, pomocníci i šerifové, pěkný a fukční systém (ačkoli zjistit, že přednášející je nemocná,  min po začátku její přednášky, to se úplně nepovedlo).
Drobnosti pro hosty, kobliha zadarmo byl bezva nápad (a dobrý vtip), placka je také pěkná pozornost, programy s anotacemi jsou, koukám, už samozřejmostí, také jsem oceňovala nízké ceny v obchůdcích a hlavně na Akicon burze.
Výbava místností, vždycky tam bylo co dělat, jednu deskovku jsme si i vytáhly a strávily tam pěknou půl hodinu a hry na konzolích jsme oběhly téměř všechny.
Z toho, co jsem navštívila, jsem byla až na jednu výjimku spokojená naprosto se vším, páteční přednáška o yaoi byla příjemně vtipná, taktéž přednáška o ecchi (ať to mám žánrovně vyvážené XD) a úplným hitem pro mě bylo povídání o pobytu v Japonsku, čekala jsem nudná data a promítání fotek z dovolené, ale slečna přednášející byla perfektní a její projev též.
Taky se mi líbily obě hlavní soutěže, Cosplay a AMV, co se týče posledních dvou cosplayerů, směju se ještě teď, někdo to prostě umí (a bacha na okurku XD), a první AMV z této soutěžě bylo jedno z nej, které jsem v životě viděla. Moc fajn bylo i promítání Vocaloidích hudebních novinek, vzhledem k tomu, že jsem se složila u tří z devíti videí (extrémně dojemný!), tak to nemůžu nezmínit…

Jak vidíte, plusy jsou dnes výrazně kratší než mínusy, ale je to prostě tím, jaký celkový dojem (a je jedno, čím je způsoben) ve vás ta akce zanechá, a ačkoli rozhodně nechcete litovat, že jste na ní byli, nechcete o ní přemýšlet špatně, tak prostě nevyšlo tolik věcí naráz, že se vám nelíbí… Možná až mi splaskne krk a uschnou boty, tak si uvědomím, že to vlastně bylo fakt pěkný, ale zatím zůstávám věrná Natsukonu a severním Čechám …

Sia

Několik poznámek na úvod, než se dostaneme k samotné recenzi – zvědavé pročítání reakcí na letošní ADVík mi ukázalo, že každý hodnotitel by měl očividně upozornit na pár bodů, čímž předejde útokům bojechtivých haterů XD. Tak tedy, jedná se o můj subjektivní názor, tedy nikoli „Anime Jikan hodnotí konkurenční akci“ . Těch několik málo faktů, které zde uvedu, si budu snažit maximálně ověřit, zbytek jsou získané postřehy, které se mohou lišit od těch vašich, což vám ze srdce přeji a nejspíš se na ně v průběhu recenze i zeptám, ale jinak se nejedná o při, ale o názor jednoho z návštěvníků . Dále, naprostou většinu přednášejících a dalších nějak se projevujících neznám osobně, takže pokud bych čirou náhodou něco kritizovala, nejedná se o cílený útok… V neposlední řadě jsem si v některých komentářích na ADVíkovské recenze přečetla, že hodnotící by měl být znalý conů a festivalů – jsem spoluorgem našeho děčínského Jikanu a zároveň jsem měla tu čest účastnit se tří ADVíků, které jsou obecně hodnoceny jako ty nej (plus toho loňského XD…). Akce znám tedy jak z pohledu brblajících návštěvníků, tak z pohledu orga, který za těmito návštěvníky lítá a snaží se, aby měli důvod brblat trochu méně .

Akce se mi líbila. Nenapadá mě žádná vhodnější věta, neboť ačkoli jsem se rozhodla asi týden před conem a zaplatila plnou cenu (která mohla být podle mě na první ročník nižší, ale zas v předprodeji se dalo krásně ušetřit, takže budiž, moje chyba), rozhodně toho nelituju a vidím to jako plnohodnotně strávené tři dny. Samozřejmě akci dělá nejen program, ale i lidé, a já měla možnost potkat mnoho lidí jak z klubu, tak známých z akcí a bez nich by to určitě nebylo ono, přesto dodávám, že jsem se nenudila a mnohdy se mi stávalo, že se mi v programu kryly dvě přednášky, na které jsem stoprocentně musela jít XD. Jen neděle mi přišla slabší, ale bylo to i počasím, které po dvou dokonalých dnech začalo prudit, a dalo se tam něco najít, takže ano, spokojenost .

Co se týče zásadních obecných výtek, krom toho, že jsem v sobotu chtěla malinovku a ona zrovna došla (XD) snad ani žádné nejsou, nespozorovala jsem jediný problém, orgové precizně zvládali, v budově byl klid a pořádek. Moc se mi líbilo, že vstup byl vybírám až u vchodu do budovy, takže potenciální návštěvník mohl vstoupit na pozemky, rozhlédnout se a posoudit, zda se vydá dovnitř, případně se tam mohl stavit za svými přáteli. Souhlasím s názorem, že s ADVíkem se to srovnávat nedá, protože výrazně méně lidí v tomto centru (kam se ADVík prostě nevešel) působilo o dost lepším dojmem, prostě pro první ročník prostory jako stvořené. Navíc organizátory jsem měla tu čest znát buď osobně, nebo z mé milované sekce, takže i zde naprostá chvála… Mrzelo mě málo cosplayerů, na druhou stranu se člověk mohl kochat množstvím různé styly reprezentujících lolitek, dále pěkné a zásobené stránky i dobře a ekonomicky řešená otázka jídla a pití.

Přednášky
Obíhání přednáškových místností tvořilo většinu mého času, a to ani ne tak proto, že by nebylo co jiného dělat, ale spíš proto, že dle názvů a anotací vypadaly lákavě a ve většině případů stály za to. Odešla jsem pouze ze dvou, shodou okolností od stejného přednášejícího, ale vzhledem k tomu, že je v současném době v modré sféře řešen až příliš, nerada bych byla tou, co si též kopne, když může XD. Takže jen dodám, že pro mě jako pro ženu, která přednášejícího nezná a není jí blízký jeho styl humory, přišly urážlivé s informační přínosností nula, ale zas uznávám, že chlapec měl narváno a výbuchy smíchu se opakovaly téměř co minutu. Úžasné byly přednášky o pruzení yaoistek (X+1 důvod, proč se navážet do yaoistek) a Jak přednášet o hentai, obě vtipné, hovořící měl dění pod kontrolou, plynulý projev, věděl, co říká a věděl, jak zaujmout (najděte si vtip o yaoistkách a žárovkách XD…). Po obohacující stránce měl nejvíce chytly přednášky Shany (Co je lolita a Alenka v říši divů), takhle by podle mě měla vypadat zvládnutá přednáška, kdy autor posluchačům něco opravdu předal. Viděla jsem i spoustu dalších a žádná mě vysloveně nenudila, takže bych to určitě nevnímala jako ztracený čas.
Nejvíc emočně na mě pak udělala dojem přednáška/workshop Jak jsem u anime brečel, kde mi, ačkoli se zato malinko stydím, u jednoho promítaného AMV též ukápla slza, ale ono to bylo fakt strašně smutný!

Lolita a cosplay
Při pátrání jsem narazila na postřeh, který pojednával o různé kvalitě lolita přehlídky na ADVíku a Natsuconu. Je hloupost pouštět se do vlastního porovnání, když jsem na ADVíku nebyla, ovšem když si vybavím ADVíky minulé, ta Natsuconská je s přehledem strčila do kapsy. Den před tím jsme s Aryou navštívily již zmíněnou přednášku Co je lolita, která mimo jiné vysvětlovala základní i méně známé styly, a zdejší přednáška je ukázala téměř všechny. I neznalci s přehledem poznávaly základní znaky, zatímco lolity znalé podle mě proti provedení jednotlivých druhů nemohly nic namítat. Měly jsme jednu dvě výtky, například změnu barvy spodní halenky či jiné boty, ale jinak krása , případné připomínky pak neměly s předváděným oblečením nic společného a týkaly se spíše samotných slečen. Za mě nejkrásnější Hime a Bittersweet, Arya obdivovala Shiro, hned jsme začaly plánovat, že bychom se do něčeho pustily, abychom mohly též být takhle krásné .
Na Cosplay contestu jsem nejvíce oceňovala rozhovor, který spočíval ve výslechu předvádějícího na téma, jak moc dobře zná své anime, podle mě skvělý nápad. Byl zde prostor pro volné scénky, které až na výjimky byly vtipné a zaujaly, takže krom nízkého počtu účastníků další kvalitně strávená hodina, sestry Joy neměly chybu.

Workshopy a další sekce
Tady mám potřebu chválit nejvíc. Ačkoli má mnohý návštěvník pocit, že každý vedoucí workshopu musí být z principu ochotný a milý, z vlastní zkušenosti vím, že to tak mnohdy není, takže jsem byla mile překvapena, když na každém workshopu jsme byly příjemně uvítány, poučeny, na každý dotaz odpověď, prostě zájem, buď opravdový, nebo velmi dovedně předstíraný. Totéž se týká i různých herních sekcí, do nichž jsme občas zabrousili (zvlášť deskovek, přítomní goisté byli velmi hodní), a též manga čítárny.

Bavilo mě to. Opravdu moc. Měla jsem kolem sebe skvělé lidi, přednášky i atmosféry nabízely spoustu důvodů pro zasmání, všude klid, radost, dobrá nálada, tohle byl prostě con přesně pro mě, dokonalé zakončení letních prázdnin a tichý slib, že tohle je můj nový ADVík a že příští léto nechci a nebudu chybět. Všem moc děkuji za společnost, Aryo, byly jsme on fajá a to je hlavní, za rok znova a doufám, že ve větším počtu, stálo to za to. Jdu si přečíst něco o Transformerech XD.

Sia

Víte, kolik yaoistek je potřeba k výměně žárovky?
Jen jedna. Ale musíte dávat pozor, aby šroubovala žárovku do závitu a ne dvě žárovky do sebe.

Edit 01:
Ještě jedna věc, kterou cítím jako potřebnou dodat (možná nebude poslední, na níž si vzpomenu XD). Orgové takovýchto akcí si mimo jiné musí uvědomit a po celou dobu akce držet v mysli, že con pořádají pro návštěvníky, nikoli pro sebe. Sama vím, jak je to těžké, sedět, případně kroužit v přiděleném prostoru a tiše bručet, že bych mnohem radši drapla nějakou skupinu přátel a pochodovala po conu s nimi, než hlídala sál, akčně se věnovala návštěvníkům a soustavně přerovnávala omalovánky, neboť nikdo nechápe, že je v nich systém XD! Na Natsuconu jsem neviděla jediného orga, který by se tímto neřídil. V každé místnosti, na každém přiřazeném stanovišti někdo byl, a ano, třeba si hrál hry nebo se věnoval knize, ale po příchodu kohokoli činnost přerušil, pozdravil a nabídl informace o tom, co se zde dá dělat, případně nějakou pomoc a vysvětlení, a do odchodu zájemců byl připraven reagovat. Opět chybně vnímáno jako samozřejmost, ale ne všude to tak je. A možná si myslíte (a možná, že někteří orgové to tak vnímají), že oni sami z toho pak mají velké nic, ale není to tak, mají z toho chválu účastníků své sekce, pozitivní recenze a jméno, které se postupně stává známým. Navíc, dobrým orgem podle mě není ten, který útrpně sedí na přiřazeném stanovišti, aby se jako neřeklo, že nedělá, co má, ale ten, který si akci dokáže užít, aniž by tím trpěli fanoušci.

Edit 02:
Není to úplně tematické, ale bohužel tohle je jediné místo, kde má smysl tuto malou poznámku a obrovské poděkování uvést, neboť autorka mnou objeveného zázraku si v dohledné době nejspíš žádný komentář nepřečte.
Jednou z přednášek, kterou jsem na Natsuconu navštívila, byla Česká a slovenská slashová scéna, kde nám Amater představila současné stránky věnující se tomuto literárnímu žánru. Z doporušených odkazů jsem otevřela pouze dva, neboť jako jedna z Původních, odchovaná zhmotněnou nádherou od Estriel, Osikou či Zločinem a trestem, v těch dnešních dílech už nenacházím takovou dokonalost, jaká tam byla na počátku. Jeden z těch odkazů jsem zase velmi rychle zavřela… Ovšem ten druhý, Elysejský klíč, se mi zabydlel v liště a v mysli a v slzách a než tu vysypu stovky obdivných slov, raději jen s uznáním dodám, že tato povídka je jedna z nejlepších, které jsem ve svém životě četla. Díky ní jsem si vzpomněla na všechny ty, které mě odchovaly, na tu čistou, autorkami milovanou krásu, která tolika čtenářům osvětluje dny a říká jim Co kdyby, co kdyby to takhle šlo i ve skutečném světě.

http://natsucon.cz/

Malinko nám to tu zachcíplo, což ale samozřejmě neznamená, že snad klubová činnost stagnuje! Stagnuju tak akorát já, a to bohužel na všech frontách, nevěřili byste, jak je náročný se třeba dokopat nastoupit do práce … Vždycky mi tam vleze nějaká dovolená (případně ji tam vlezu sama), takže to systematicky odkládám na září, ještě že jsou ty prázdniny tak dlouhý .

Co se týče anime aktivit, včera byl ukončen ADVík, slyšela jsem malé výtky k organizaci, ale s loňským rokem se to viditelně nedá srovnávat, takže tato populární pražská akce opět zažívá vzestup . Hlavně cosplaye tam byly úžasné, doporučuju kouknout na fotky, možná narazíte i na pár členů. S koncem jedné akce pak byla zahájena druhá – Anime Camp. I přes počáteční krachy s účastníky se našlo dostatek lidí, aby s nimi Mitsuo mohl na pár dní vyrazit za anime dobrodružstvím, které můžete sledovat skrz jeho mini reportáže na webu DDM Děčín. Dle slov našeho vůdce by se mohla v brzké době konat další akce podobného rázu, tentokrát ale spíš s táborovým charakterem .

No a s posledním prázdninovým víkendem přijde úvodní klubový sraz, jsem zvědavá na účast, přeci jenom, klub jsem pohromadě neviděla již dost dlouho, takže vlastně netuším, jak na tom jsme XD. Hlavní téma? Přece říjnový Jikan !!!

Sia