Všimli jste si všichni té literární vsuvky v úvodu? Jsem na ni patřičně hrdá, jen než se do toho pustím, tak uvedu, že mě neškrtil provaz, nýbrž nateklé mandle, ale o tom později XD…
Takže. Nj, tímhle slovem se začínat nemá, ale momentálně krásně vystihuje mé rozporuplné pocity, jako mám to psát, nemám to psát, co mám psát, protože na jednu stranu tu toho o těch recenzích máme letos docela dost, tak nechci vynechat akci, na níž jsem dokonce byla, ale zas jako org jsem sama vysazená na kritiku, a to sebeoprávněnější, a navíc nemám pocit, že jsem nějaký ten hejtr typ, já radši prostě chválim, no… Jako ne že by nebylo co chválit. Ale byl to můj první Akicon a shodou všech působících okolností asi i poslední.
Tak si to rozdělíme a začneme zápory, abyste věděli, co mám za problém XD.
Vyrazila jsem s Aryou, která patřila mezi přednášející a zařadila do své přednášky i mě coby předvádějící figurantku, což se mile promítlo do našeho vstupné. Chtěly jsme na přednášku o půl 7, ale tak jistota je jistota, takže v 17,18 jsme stáli před Zahradou. Tedy spíš pár desítek metrů od ní, neboť od cílové čáry nás dělila hrůzně vyhlížející fronta a procházející staffák nás informoval, že ačkoli jsme na programu, nemáme nárok na nějaké to malé předbíhání. Dobrý, to je fér, ovšem v okamžiku, kdy se naše nohy zastavily na konci fronty, začalo pršet. A déšť nás obohacoval následujících 35 min čekání, což nás vede k té oprátce, neboť já jsem okamžitě nastydla a sobotní rozměr mých mandlí činil tak 2 hektary na každou, což jako přesně potřebujete (nebyla jsem blbě oblečená! lítali tam polonazí cosplayeři, já v podzimních botech a kabátě 
). Jako chápu, že prostě přišli lidi, přece jenom, to je cíl akce, také jsme na Ukončení Akiconu byly informovány, že se vyskytly nepředvídatelné technické trable, ale panebože, u vstupu byly dvě stanoviště, jedno pro lidi s kódem, jedno pro lidi bez – opravdu to nemohlo dělat víc lidí? Vždyť kolem bylo staffáků jak napršeno, například na šatně se v pěti bavili tím, že jeden byl zavřenej v komoře, druhej mu držel dveře a třetí se tomu smál (což mimo jiné vedlo ke zpomalení šatny, nečekaně …). Jasný, není to třeba chyba orgů, možná to fakt nešlo jinak, ale mě to (doslova) zkazilo celou akci. No a pak už vás tak nějak vytáčí všechno no…
Ty šatny byly vůbec vtipný, očividně existovalo nějaké pravidlo o nebrání tašek (měla jsem sáček o velikosti igeliťáku a byla jsem odkázána na spací místnost, kde jsem ho pak nedotčený nalezla, což vážně oceňuju! Ale zas v sobotu večer se postrádal telefon, takže když už, tak se šlo asi po elektronice, a ne po mých botách v sáčku XD). Dalším pravidlem pak byl fakt, že pod jedno číslo nesměly spadat dvě věci. Ani když byly na jednom háčku. Ani když byla ta menší zabalena do té větší. Takže jsem byla nucena nažehlený svetřík zmačkat a narvat do kapsy kabátu, ačkoli měl nádherná poutka, ale prostě ne no.
Bordel! Já chápu, že na takovýhle akce se nenajímají uklízečky, nebo uklístaffky, ale aspoň občas ty návštěvníky upozornit nebo sklidit alespoň to nejhorší, člověk si nesedl ke stolu ne proto, že by ho blokovali jiní návštěvníci, ale proto, že ho blokovaly zbytky po jiných návštěvnících… Do sekce bordel s dovolením zařadím i konzumaci návykových látek – mě třeba nevadili kuřáci před halou, sice ten smrad nesnáším, ale kdo by chtěl v té zimě postávat venku, že, ať si tam klidně smradí. Ale bylo mi nepříjemné povolení alkoholu v budově, ne že bych se dostala s někým do konfrontace, ale často jsem narážela na typy, pro které to očividně byla dvoudenní kalba a ne kulturní akce. Typy zbytečně hlučné, zbytečně rozlítané a hlavně zbytečně smradlavé, jako by nestačil ten pot všude.
Program, no, tady je to absolutně subjektivní, nikdo, s kým jsem mluvila nebo koho jsem na akci potkala, si nestěžoval, ale mě se stávalo, že v sekci té jedné hodiny jsem si nevybrala ani jednu z nabízených možností. Ovšem na druhou stranu, tenhle problém vždy spolehlivě vyřeší doprovodný program, a např. sekce deskovek nebo konzolí byla moc pěkná, lidi se ochotně střídali, takže tam to bylo fajn.
Ty placky s cedulkou! Nejsou pásky lepší? Je super, že mám placku zadarmo, ale všechny tři dny jsem měla oblečení buď půjčené, nebo pro mě velmi hodnotné, a to prostě nepropíchnu, sorry, navíc ta cedulka byla velká a outfit hyzdící XD! Taky mi přišlo vtipný, že nikdo nic nekontroloval, samozřejmě jsem cedulku měla okamžitě po ruce, ale prostě nebyla na viditelném místě a za celou akci mě nikdo nezastavil, takže si ji lidé mohli krásně půjčovat, což třeba podle mě na fest nalepené náramky eliminují. Ovšem Arya si chválila pěkné kartičky pro orgy, ty měly cvakátko XD.
Pak mi (v porovnání s Natsuconem) chyběly krámky po obvodu ochozu a venkovní občerstvení, ovšem vzhledem k počasí a omezenosti prostor to bylo vyřešeno pěkně a jinak to ani nešlo, takže to samozřejmě nevidím jako zápor. No a další drobnosti, jako třeba větrání (není lepší nechat okno na větračku než tam návštěvníky 40 min dusit a pak nakonec otevřít všechna okna dokořán?) nebo posun programu (samozřejmě mi nevadí, že časy neseděly, to se stane, ale návštěvníci mohli být informováni)…
… a další drobnosti, které už s akcí jako takovou nemají co dělat, jako třeba nízká účast děčíňáků a ústěčáků, což také vedlo k tomu, že pro nás akce nebyla tak zábavnou, jak jsme očekávaly, neboť nejsme úplně ty typy sednu-poslechnu-vstanu-sednu jinam, no a taky bylo prostě hnusně XD. Takže tak.
A návštěvníci. Tady upozorňuji, že já když to začnu řešit, tak jsem pak možná trochu terorista, protože mě vytočí úplně všechno, ale zas… Je to názor, no. Prostě mi přišlo, že tu byla jiná sorta lidí, než kteří jezdí k nám nebo kteří navštívili Natsucon, nebudu se o tom rozepisovat, shrnu to tím, že při pohledu na ně si připadám stará XD, ale jde mi spíš teď o jejich společenské chování, neboť…
- Kam si sedneme? Hej, co třeba na schody, to je boží nápad, a sedneme si tady dva vedle sebe, aby nás nešlo překročit, a před náma si sedne další, aby nás nešlo ani obejít!
- A když už jsme u těch schodů, po nich chodíme zásadně po třech, a to vedle sebe, přece nepřerušíme hovor, a že támhle nahoře někdo útrpně stojí a pouští nás, no a, on počká.
- Nejlepší způsob, jak se postavit v herní místnosti a začít s někým krafat je takový, aby zakryl pohled co nejvíce lidí, co se baví sledováním děje na obrazovkách.
- Nevejdeme se do spaní místnosti? No a co, uděláme si vlastní na chodbě (pod schodama, na záchodě). Že je na chodbě jedna, dvě, deset cedulí, že se to nemá, nevadí! Tak co že bychom dali věci alespoň všechny na jednu stranu, aby lidi mohli projít? Ale co je to za kravinu, naopak, dáme tohle vlevo, tohle vpravo a tohle ideálně dospostřed, aspoň bude challenge to projít! A spacáky zásadně nesbalujeme.
- Že bychom po sobě uklidili? Super nápad, nahrneme všechno doprostřed stolu a budeme tomu říkat „uklizeno“, on to někdo vyřeší (v přízemí se člověk bál byť projít po zemi, zvlášť ten modrej koberec vypadal pod nánosem zbytků večeří a snídaní moc pěkně.
A takhle bych mohla pokračovat donekonečna, prostě absolutní nezájem o okolí, tady jsme my, úža kúl parta otaku, a nic jinýho nás nezajímá.
Tak jsem se vyvztekala, jdeme chválit (jenom co si dojdu pro Olynth, a když už jsem u tý reklamy, on vážně zabírá!).
Omezená kapacita a systém registrace obecně. To se mi líbí moc, neboť narvaná zahrada je peklo (ADVík 2012), a to, že se šlo zaregistrovat v jednu dobu a zaplatit třeba až za měsíc a půl (a ne „do dvou dnů“, jak to bývá), je taky moc fajn.
Orgové, byl jich dostatek a byli ochotní, byli zde hlavní bossové, pomocníci i šerifové, pěkný a fukční systém (ačkoli zjistit, že přednášející je nemocná, min po začátku její přednášky, to se úplně nepovedlo).
Drobnosti pro hosty, kobliha zadarmo byl bezva nápad (a dobrý vtip), placka je také pěkná pozornost, programy s anotacemi jsou, koukám, už samozřejmostí, také jsem oceňovala nízké ceny v obchůdcích a hlavně na Akicon burze.
Výbava místností, vždycky tam bylo co dělat, jednu deskovku jsme si i vytáhly a strávily tam pěknou půl hodinu a hry na konzolích jsme oběhly téměř všechny.
Z toho, co jsem navštívila, jsem byla až na jednu výjimku spokojená naprosto se vším, páteční přednáška o yaoi byla příjemně vtipná, taktéž přednáška o ecchi (ať to mám žánrovně vyvážené XD) a úplným hitem pro mě bylo povídání o pobytu v Japonsku, čekala jsem nudná data a promítání fotek z dovolené, ale slečna přednášející byla perfektní a její projev též.
Taky se mi líbily obě hlavní soutěže, Cosplay a AMV, co se týče posledních dvou cosplayerů, směju se ještě teď, někdo to prostě umí (a bacha na okurku XD), a první AMV z této soutěžě bylo jedno z nej, které jsem v životě viděla. Moc fajn bylo i promítání Vocaloidích hudebních novinek, vzhledem k tomu, že jsem se složila u tří z devíti videí (extrémně dojemný!), tak to nemůžu nezmínit…
Jak vidíte, plusy jsou dnes výrazně kratší než mínusy, ale je to prostě tím, jaký celkový dojem (a je jedno, čím je způsoben) ve vás ta akce zanechá, a ačkoli rozhodně nechcete litovat, že jste na ní byli, nechcete o ní přemýšlet špatně, tak prostě nevyšlo tolik věcí naráz, že se vám nelíbí… Možná až mi splaskne krk a uschnou boty, tak si uvědomím, že to vlastně bylo fakt pěkný, ale zatím zůstávám věrná Natsukonu a severním Čechám 
…
Sia
